Volně stojící zábradlí se stále častěji používají k ochraně okrajů střech před pádem. O výhodách tohoto typu bezpečnostního systému ve srovnání s individuálními ochrannými prostředky (PIO) jsme podrobně psali v předchozím příspěvku. V tomto příspěvku chceme rozptýlit veškeré pochybnosti o tom, kdy pro tento typ prostředků kolektivní ochrany (OOP) použít normu ČSN EN 14122-3, a kdy normu ČSN EN 13374.
Volně stojící zábradlí - právní ustanovení
Příslušné předpisy upravující ochranu hran proti pádu z výšky u volně stojících zábradlí jsou evropské normy:
- ČSN EN ISO 14122-3 „Bezpečnost strojních zařízení – Trvalé prostředky přístupu ke strojním zařízením – Část 3: Schodiště, žebříková schodiště a ochranná zábradlí”
- ČSN EN ISO 13374 „Systémy dočasné ochrany volného okraje – Specifikace výrobku – Zkušební metody”
Pokud jde o ochranu střech před pády z výšky, je třeba mít vždy na paměti, že směrnice 89/391/EHS, která definuje zásady preventivních opatření, dává přednost kolektivním ochranným opatřením (OOP) před individuálními ochrannými opatřeními (PIO). V předpisech se jasně uvádí, že lanové systémy i kotevní body podle normy ČSN EN 795 by se měly používat pouze v případě, že nelze použít kolektivní ochranné prostředky, jako jsou volně stojící zábradlí. Důvod je jednoduchý, střešní zábradlí jako pasivní systémy ochrany proti pádu vylučují rozhodnutí uživatele střechy, zda se bude chránit, či nikoli.
Evropská norma ČSN EN ISO 14122-3 - trvalá ochrana střechy
Ve většině případů je instalace volně stojících zábradlí určena k trvalé ochraně střechy budovy. Instalací střešních zábradlí chceme v konečném důsledku ochránit všechny osoby pohybující se po střeše po celou dobu životnosti budovy. To zahrnuje práce jako např:
- Odklízení sněhu ze střechy
- Kontrola a oprava zařízení instalovaných na střeše
- Provádění oprav střechy
V tomto případě, kdy hovoříme o trvalé ochraně střechy pomocí volně stojících zábradlí, by měla být bezpodmínečně použita norma ČSN EN 14122-3 – Trvalé přístupové prostředky. Veškerá střešní zábradlí určená k trvalé ochraně proti pádu z výšky střechy by měla být instalována a certifikována v souladu s výše uvedenou normou. V tomto ohledu je velmi důležité zkontrolovat maximální rozteč sloupků povolenou výrobcem v technické dokumentaci a také při zkouškách provedených v akreditovaných laboratořích.
Evropská norma ČSN EN ISO 13374 – dočasná ochrana střechy
Jak je uvedeno v předmluvě výše uvedené normy: „Dočasné systémy ochrany okrajů se používají při stavebních pracích především k zabránění pádu osob a předmětů na nižší úroveň ze střech, okrajů, schodišť a dalších míst, kde je vyžadována ochrana.“ Zábradlí certifikovaná podle ČSN EN 13374 se často vyskytují při výstavbě železobetonových konstrukcí, podlah budov, mostů, viaduktů, estakád apod. Často se jedná o zábradlí, která se snadno demontují a odstraňují se z okrajů podle harmonogramu prací na stavbě.
K zajištění střech je samozřejmě možné použít volně stojící zábradlí certifikované podle normy ČSN EN 13374, ale je třeba mít vždy na paměti předběžnou povahu výše uvedené normy, která je zdůrazněna jak v názvu normy, tak opakovaně v textu. Použití střešních zábradlí certifikovaných podle normy ČSN EN 13374 by se mělo omezit na určité činnosti, které se na střeše příležitostně provádějí, jako např:
- renovace části střechy
- nátěr zařízení na střeše
- částečná obnova střešní krytiny
Při dočasném použití volně stojících zábradlí podle normy ČSN EN 13374 se obvykle zajišťují pouze ty části střechy, na kterých se dočasně pracuje. Takto se s postupem stavebních prací zábrany postupně přesouvají do oblasti, která má být zajištěna.
Zneužití normy ČSN EN 13374
V mnoha případech jsou volně stojící zábradlí certifikována podle normy ČSN EN 13374 pouze proto, že jako norma pro dočasnou ochranu okrajů jsou zkoušky mnohem méně náročné než u normy ČSN EN 14122-3 pro trvalou ochranu střechy. Jako příklad lze uvést, že statická odolnost volně stojícího zábradlí podle normy ČSN EN 13374 je mnohem menší než podle normy ČSN EN 14122-3.
Norma ČSN EN 13374 používaná pro volně stojící zábradlí má velmi často za cíl pouze zvětšit rozteč sloupků a tím snížit náklady na zábradlí u velkých projektů.
Konečné závěry
Přestože účelem volně stojících zábradlí není zabezpečit dočasné práce, ale trvale chránit okraj střechy během provozu budovy, měli bychom vždy instalovat volně stojící zábradlí certifikované podle normy ČSN EN 14122-3. Nejlepším způsobem, jak zajistit, aby naše instalace byla v souladu s platnými předpisy, je vyžádat si od výrobce zábradlí plánek potvrzující, že umístění sloupků pro ochranu střechy je v souladu s normou ČSN EN 14122-3.
Pokud si chcete dozvědět více informací o zabezpečení střechy pomocí mobilních zábradlí, doporučujeme vám přečíst si našeho průvodce na toto téma.
