Bezpečnostní sítě jsou všestranné řešení, které nachází uplatnění v mnoha oborech. Nejčastěji se spojují se stavbami, ale jejich role je mnohem širší. Volba správné sítě závisí na jejím účelu, na použitém materiálu a na technologii výroby. Rozdíl je vidět až na etiketě. Norma ČSN EN 1263-1 odděluje dva pojmy, které se v běžné mluvě používají zaměnitelně: „síť“ a „záchytná síť“. Níže vysvětlujeme, z čeho se bezpečnostní sítě vyrábějí, co znamenají písmena a číslice na štítku, jak ověřit, zda je daná síť záchytnou sítí, a kde se tyto sítě používají.
Ochranná síť, bezpečnostní síť, záchytná síť – co je odlišuje
V běžném jazyce znamenají všechny tři názvy totéž. V normě už ne. ČSN EN 1263-1 předpokládá dvě různá značení výrobku a liší se jediným prvkem:
- Síť — značení obsahuje název, číslo normy, třídu, tvar a rozměr oka a rozměry sítě. Není v něm typ.
- Záchytná síť — totéž, ale navíc s typem (S, T, U nebo V) a s úrovní řízení výroby. Typ je souhrn prvků tvořících zařízení, které lze používat podle návodu k obsluze.
Není to formalita. Typ znamená, že výrobce nezkoušel samotnou textilii, ale celé řešení: síť společně se způsobem jejího upevnění. Síť bez typu může být vynikající kvality a přesto nejde o výrobek, který je dovoleno zavěsit nad pracoviště.
Praktický závěr je jednoduchý. Pokud hledáte ochrannou síť do skladu, do sportovní haly nebo pod regály, postačí síť. Pokud má síť zachytit pád člověka — musí to být záchytná síť s určeným typem.
Z čeho se bezpečnostní sítě vyrábějí: polyamid a polypropylen
Dva materiály si mezi sebe dělí téměř celý trh. Polyamid, známý také jako nylon, je pružnější: vlákno se před přetržením výrazně protáhne, takže lépe rozptýlí energii nárazu. Nevýhodou je nasákavost — polyamid pohlcuje vodu a mokrá síť váží více. Polypropylen vodu nepohlcuje a je lehčí než ona, takže síť je lehčí a snadněji se s ní manipuluje, ale samotné vlákno je tužší.
S materiálem obvykle souvisí i způsob provedení. Polyamidové sítě se nejčastěji dělají jako uzlové, polypropylenové jako bezuzlové. Norma zde klade jediný požadavek: spletení provázku oka musí mít nejméně tři nezávislé nitě a musí být provedeno tak, aby se nepáralo. Jde o to, aby se přetržená nit nerozšířila za hranice toho jednoho oka, ve kterém k přetržení došlo.
| Vlastnost | Polyamid (PA) | Polypropylen (PP) |
|---|---|---|
| Pružnost a pohlcování energie | vyšší — vlákno se před přetržením výrazně protáhne | nižší — vlákno je tužší |
| Nasákavost | pohlcuje vodu; mokrá síť je těžší | vodu nepohlcuje; vlákno je lehčí než voda |
| Hmotnost sítě | vyšší | nižší — snazší manipulace |
| Obvyklé provedení | nejčastěji uzlové | nejčastěji bezuzlové |
| Odolnost vůči UV | vyžaduje UV stabilizaci | vyžaduje UV stabilizaci |
| Co o materiálu říká ČSN EN 1263-1 | Nic. Norma surovinu nepředepisuje — klade požadavky na výsledek: energii pohlcenou okem, rozměr oka, pevnost lan a chování sítě po stárnutí | |
Oba materiály ztrácejí pevnost vlivem UV záření. Proto norma zavádí součinitel stárnutí γ₂, který nikdy není menší než 1 a znamená nejméně 12 měsíců provozu.
Nejdůležitější věta této kapitoly však zní jinak: norma ČSN EN 1263-1 surovinu vůbec nepředepisuje. Není v ní zápis „síť má být z polyamidu“. Jsou v ní naopak požadavky na výsledek — kolik energie má oko pohltit, jak velké může být, kolik mají vydržet lana a jak se má síť chovat po stárnutí. Proto je otázka „polyamid, nebo polypropylen“ méně podstatná než otázka na třídu a na etiketu.
Stárnutí stojí za rozvedení, protože je to jediný parametr, který se týká plynutí času. Norma zavádí součinitel γ₂ popisující zhoršování jakosti sítě a stanoví, že nikdy není menší než 1 a že znamená nejméně dvanáctiměsíční provoz. Oba materiály ztrácejí pevnost vlivem slunečního záření — rozdíl spočívá v UV stabilizaci, nikoli v tom, že by některý z nich byl vůči slunci odolný.
Oko: čtvercové, nebo kosočtvercové, 60 nebo 100 milimetrů
Oko sítě může mít čtvercové uspořádání, označované písmenem Q, nebo kosočtvercové, označované písmenem D. Rozměr oka se měří mezi protilehlými uzly a spolu s energií rozhoduje o třídě sítě. Norma stanoví čtyři třídy.
| Třída | Energie působící na síť | Maximální rozměr oka |
|---|---|---|
| A1 | EA = 2,3 kJ | 60 mm |
| A2 | EA = 2,3 kJ | 100 mm |
| B1 | EB = 4,4 kJ | 60 mm |
| B2 | EB = 4,4 kJ | 100 mm |
Klasifikace podle článku 4.1 normy ČSN EN 1263-1. Písmeno označuje energii, číslice rozměr oka. Oko může být čtvercové (Q) nebo kosočtvercové (D).
V praxi se na stavbách setkáváme především s třídou A2 — čtvercové oko do 100 mm při energii 2,3 kJ. Třídy s okem 60 mm se používají méně často a obvykle tehdy, když má síť kromě člověka zachycovat i drobnější předměty. Okraj sítě musí být bez ohledu na třídu zajištěn proti párání.
Menší oko neznamená automaticky pevnější síť. Třídy A1 a A2 mají stejnou energii 2,3 kJ a liší se výhradně rozměrem oka; totéž platí pro dvojici B1 a B2 při energii 4,4 kJ. Energie a rozměr oka jsou dva nezávislé parametry.
Lana: tichý prvek, na kterém závisí celá síť
O síti se uvažuje jako o textilii, ale při zachycení pádu pracuje především obvodové lano a právě ono přenáší zatížení do konstrukce. Norma pro ně uvádí konkrétní hodnoty pevnosti v tahu při přetržení:
- obvodové lano typu K — nejméně 30,0 kN, a spojení jeho konců nejméně 24,0 kN,
- obvodové lano typu P — nejméně 20,0 kN, a spojení jeho konců nejméně 16,0 kN.
Norma přitom uvádí, že v těchto hodnotách je již obsažen součinitel bezpečnosti 2,0. Obvodová lana musí být kroucená nebo splétaná a konce všech lan zajištěné proti párání. Vnitřní délka smyčky činí nejméně 150 mm.
Samotná síť může být držena dvěma způsoby: upevněním přímo ke každému provázku oka, nebo přivázáním obvodového lana podél okraje v odstupech nepřesahujících 2,5 metru. Druhé řešení je na stavbě nejčastější.
Způsob, jakým je obvodové lano připojeno ke konstrukci, definuje typ sítě. Podrobně jsme to popsali u záchytných sítí typu S, kde je lano upevněno přímo ke konstrukčním prvkům, a u záchytných sítí typu T a záchytných sítí typu V, kde síť drží konzoly a výložníky.
Jak ověřit, zda je bezpečnostní síť záchytnou sítí
To je část, kvůli které stojí za to přečíst celý tento článek. Nemusíte být znalec — stačí vzít síť do ruky a zkontrolovat dvě věci.
Zaprvé: etiketa. Norma vyjmenovává, co na ní musí být, a seznam je uzavřený:
- název a značka výrobce nebo dovozce,
- značení výrobku (to s typem, třídou a rozměry),
- identifikační číslo,
- rok a měsíc výroby sítě,
- minimální schopnost pohlcování energie zkušebního oka,
- kód výrobku výrobce,
- značka nezávislé organizace — pouze při úrovni řízení výroby M.
Označení musí být trvalé. Norma uvádí přímo příklady: štítky nebo kroužky z plastu, přišité nebo přinýtované tak, aby je nešlo sejmout bez poškození sítě. Visačka přivázaná provázkem nebo nalepená není trvalé označení.
| Část značení | Co znamená |
|---|---|
| Záchytná síť | název výrobku — samotná „síť“ nemá typ, není tedy určena k zajištění pracoviště |
| ČSN EN 1263-1 | číslo evropské normy, podle které byla síť zkoušena |
| S | typ sítě: S, T, U nebo V |
| A 2 | třída: energie 2,3 kJ, oko do 100 mm |
| Q 90 | tvar oka (Q — čtvercové, D — kosočtvercové) a jeho rozměr v milimetrech |
| 10 × 20 | rozměry sítě v metrech |
| M | úroveň řízení výroby — objevuje se jen tehdy, pokud se uplatní příloha B normy |
Značení podle článků 5.1 a 5.2 normy ČSN EN 1263-1. Příklad úplného značení: Záchytná síť ČSN EN 1263-1 – S – A 2 – Q 90 – 10 × 20 – M. Lana mají vlastní značení, například: Lano ČSN EN 1263 – K 15.
Zadruhé: zkušební oko.
V každé záchytné síti musí být nejméně jedno zkušební oko. Je to krátký úsek složený nejméně ze tří ok, volně provlečený oky sítě při jejím okraji. Musí pocházet ze stejné výrobní série jako síť a identifikační štítky se stejným číslem jsou připevněny jak ke zkušebnímu oku, tak k síti, ze které pochází.
K čemu to slouží: jednou ročně se jedno zkušební oko odstřihne a odešle na zkoušku. Výsledek říká, kolik energie síť po roce provozu na slunci, v dešti a v prachu ještě pohltí. Bez zkušebního oka takovou kontrolu nelze provést a síť, kterou nelze zkontrolovat, není způsobilá k dalšímu provozu. Proto je chybějící zkušební oko nejrychlejším způsobem, jak poznat, že síť není záchytnou sítí.
Je tu ještě třetí věc, kterou byste měli dostat spolu se sítí: návod k obsluze. Norma vyžaduje, aby obsahoval informace o montáži, používání a demontáži, o skladování a kontrole, datum zkoušky ok, podmínky vyřazení z provozu, rizika a prohlášení o shodě. Musí v něm být rovněž uvedeno, že síť, která zabránila pádu osoby nebo předmětu, může být znovu použita až po kontrole provedené způsobilou osobou.
Kde se bezpečnostní sítě používají mimo stavebnictví
Mimo stavebnictví se bezpečnostní sítě uplatňují všude tam, kde něco nemá proletět na druhou stranu. Nejčastější použití jsou:
- sklady a haly — zajištění regálů proti vypadnutí zboží,
- silniční, železniční a letecká doprava — zajištění nákladu,
- sportovní objekty — sítě v halách, na hřištích a záchytné sítě za brankami,
- zemědělství a ovocnářství — ochrana porostů,
Na tato použití se norma ČSN EN 1263 nevztahuje a síť nemusí mít typ ani zkušební oko. Na stavbě je to zcela jinak: tam je síť prostředkem kolektivní ochrany a musí být záchytnou sítí. Pokud hledáte síť pro zajištění prací ve výškách, správným místem jsou záchytné sítě pro stavebnictví, a ne tento článek.
Zvláštním případem je ochrana proti padajícím předmětům — suti, nářadí, prvkům bednění. Není to totéž co zachycení pádu člověka a vyžaduje to jiné řešení; popsali jsme je u ochrany proti pádu materiálu.
FAQ – nejčastější dotazy k bezpečnostním sítím
Čím se liší bezpečnostní síť od záchytné sítě?
„Bezpečnostní síť“ i „ochranná síť“ jsou názvy z běžné mluvy a zahrnují všechno od sítě na přívěs po síť na stavbu. „Záchytná síť“ je pojem z normy ČSN EN 1263-1 a označuje výrobek zkoušený společně s typem, tedy se způsobem upevnění — S, T, U nebo V. Každá záchytná síť je bezpečnostní sítí, ale ne naopak. K zajištění pracoviště ve výšce je dovoleno použít výhradně záchytnou síť.
Polyamid, nebo polypropylen — co zvolit?
Polyamid je pružnější a lépe rozptýlí energii nárazu, ale pohlcuje vodu a mokrý váží více. Polypropylen vodu nepohlcuje a dává lehčí síť, ale vlákno je tužší. Norma ČSN EN 1263-1 surovinu nepředepisuje — klade požadavky na výsledek, tedy na energii pohlcenou okem, rozměr oka a pevnost lan. Proto je při nákupu důležitější třída sítě a to, co je uvedeno na její etiketě, než samotný materiál.
Co znamená zápis „ČSN EN 1263-1 – S – A 2 – Q 90 – 10 × 20“?
Popořadě: norma, podle které byla síť zkoušena; typ S, tedy síť s obvodovým lanem; třída A 2, tedy energie 2,3 kJ při oku do 100 mm; čtvercové oko (Q) o rozměru 90 mm; a rozměry sítě 10 na 20 metrů. Pokud se na konci objeví písmeno M, znamená to úroveň řízení výroby z přílohy B normy.
Jak často se zkoušejí bezpečnostní sítě používané na stavbě?
Jednou ročně. Ze sítě se odstřihne jedno zkušební oko — krátký úsek složený nejméně ze tří ok, vpletený při okraji a opatřený štítkem se stejným číslem jako síť — a odešle se na zkoušku. Výsledek ukazuje, kolik energie síť po roce provozu pohltí. Datum zkoušky ok má výrobce povinnost uvést v návodu k obsluze.
Lze síť, která zachytila pád, používat dál?
Ne okamžitě. Norma ČSN EN 1263-1 vyžaduje, aby v návodu k obsluze byl uveden zápis, že síť, která zabránila pádu osoby nebo nějakého předmětu, může být znovu použita až po kontrole provedené způsobilou osobou. Platí to i v situaci, kdy na síti nejsou vidět žádná poškození.
Nejste si jisti, zda potřebná síť musí splňovat normu ČSN EN 1263?
Odpověď závisí na jediné věci: zda má síť zachytit člověka. Pokud ano, předpisy ji považují za prostředek kolektivní ochrany a musí to být záchytná síť s typem, etiketou a zkušebním okem. Popište nám prosím objekt a druh prací — poradíme, který typ se hodí a jaká třída sítě bude potřeba. Kontaktujte nás.
Úplný přehled řešení, včetně čtyř typů podle normy a jejich výběru podle objektu, najdete na stránce záchytné sítě pro stavebnictví.
